To je na celou knihu. Toto rozloučení je velmi utišující a léčivé jak pro mámu, otce, tak pro dítě. Nedělat, že nebylo, ale přijmout ho a dát mu své místo v rodině. Ať už byl potrat spontánní nebo chtěný. U obou se postupuje odlišně. Mnoho žen si to velmi vyčítá a nikdy se z této bolesti nedostaly. Ať si to přiznají nebo ne. Až potom může nastat omluva, olitování, vysvětlení, odpuštění, přijetí, požehnání. Dítě dostane SVÉ MÍSTO. Když si tímto projdou, neuvěřitelně je to osvobodí od těžkého břímě, které sebou tak dlouho nesly. Pročistí to i vztahy  s ostatními členy rodiny. Pomůže to jejich žijícím dětem. Mnohdy jejich potíže souvisí právě s tímto. Chtěla bych se tomuto tématu ve své praxi více věnovat.