Je starověká čínská technika, při které je na povrch kůže přiložena speciální baňka, ve které je vytvořen podtlak. Tělo kůže a pvrchová vrstva svalů je vtažena dovnitř a držena v baňce. V některých případech může být baňkou pohybováno, zatímco podtlak na kůži je aktivní (klouzavé baňkování).
Po aplikaci baněk se stává, že na těle zůstanou červené kruhy. Jsou většinou neklamným signálem, že v těle nebylo něco v pořádku a záleží pak na zkušenosti maséra, jak to vyhodnotí. Po pár dnech fleky zmizí.
Baňkování je možné aplikovat na záda, podbřišek, loket, kyčelní klouby, kolena, chodidla, kotníky. Při baňkování se organismus prohřeje a uvolní. Urychlí se krevní oběh a tělo bude rychleji vylučovat škodliviny.
Baňkování je jedna z mála masážních metod, která je doporučena i při nemoci. Při zvýšené teplotě se baňky mohou např. přikládat na plíce a průdušky a tím dochází ke zlepšení dýchání.
Kdy je baňkování prospěšné?
Odstraňuje blokády a ztuhlé svaly.
Zlepšuje prokrvování svalových tkání a buněk.
Pomáhá při gynekologických potížích nebo vynechání periody.
Přináší úlevu při astmatu, zánětech průdušek, kašli.
Detoxikuje organismus.
Příznivě působí na lymfatický systém.
Příznivě ovlivňuje problémy se zažíváním.
Odstraňuje problémy s močovým měchýřem.
Působí proti otokům a bolestem nohou
Pomáhá při rýmě nebo jiných onemocněních
Pomáhá při migrénách
Baňkování není vhodné pro osoby trpící.
trombózami
křečovými žilami
gangrénami
otevřenými ranami nebo hnisavou infekcí
Já pracuji s vakuovými baňkami. Jsou mnohem bezpečnější a jednodušší. Dá se velmi citlivě regulovat podtlak v baňce a tím lépe regulovat její působení na kůži a orgány, jednak nehrozí popálení nebo přehřátí kůže jako u skleněných baněk.